Co k snědku?

Ahój,
    dostala jsem návrh od svého bratrance, abych psala i kratší shrnovací verzi pro lenochy. Myslím, že to není třeba, protože čím víc se tu zabydlím, tím míň problémů budu muset řešit, a tak taky články budou kratší.
         V pátek mám volno, můžu si spát relativně do kdy chci. K snídani jsem si udělala takovou zvláštní bílou kaši. V supermarketu to měli levné, jedna dívka tady z koleje nám to doporučovala, že je příprava rychlá, tak jsem to chtěla zkusit. Byla to vlastně sladká rýže. Fůj. Snědla jsem přes půlku, ale ten zbytek jsem musela vyhodit do záchodu, jinak by se mi udělalo špatně. Už vím, co si tu určitě nebudu kupovat. Poučila jsem se pro příště. Kdybyste měli nějaké jednoduché recepty na chutná jídla, tak mi napište. Nemám moc fantazii, co si tu vařit.
             Po jedenácté hodině jsem šla za Andersem a Gunillou. Pomohli mi s platbou výletu. Je to poslané. Chtěla jsem jít zas na kolej, ale oni prý ať zůstanu ještě na oběd. Měli jsme úžasný švédský guláš(salám, brambory, cibule, jabko..v takové oranžové omáčce, netuším, jak ji vyrobili..) A k tomu slaná rýže! Slaná! Už nikdy ne sladkou! Vyprávěla jsem jim, co nového ve škole.. a taky o Laponsku. Taky mi chtěli půjčit běžky, nejsou první, co mi to nabízeli, ale pokaždé musím vysvětlovat, že mám abnormálně velkou nohu. Raději si pořídím svoje vlastní, nějaké starší mi postačí.
             Musela jsem je brzy opustit, v jednu jsem měla sraz s babi a dědou na skajpu. Ještě nikdy jsem si neužila skajpování tak jako teď. Baví mě to, ráda si vyslechnu novinky z domova, řeknu ty své, poradím se a taky občas zahlídnu Rozárku. Jak se mi po ní stýská. Škoda že skajpem nejde přenášet dotyky.
             Teď se snažím narvat do hlavy nová švédská slovíčka. Večer možná půjdu na swing. Zjistila jsem, že je to dost daleko v centru, tak nevím, jak se tam dopravím. Mít tak kolo...Asi pojedu jednu cestu busem a druhou půjdu pěšky.

Dům mých snů..