Jako v ráji

Nazdárek!
     Mám pro vás několik novinek, tak hurá vám je napsat. Nejdřív to nejdůležitější.. Přišlo mi potvrzení o přijetí platby výletu do Laponska, takže vážně jedu. Jupí!!!
       Včerejšek byl pro mě namáhavý den, dopoledne jsme rozebírali klasiku a Fausta. Z toho, co jsme si řekli, jsem zjistila, že jsem tu knížku pochopila dost jinak než ostatní. A že mi spousta věcí unikla, nebo že jsem si je pro sebe pozměnila. Nebyla jsem tedy v rozebírání moc aktivní, snažila jsem se hlavně porozumět tomu, co bylo řečeno. Pak jsem měla tři hodiny pauzu. Obědvala jsem toastový chleba s korbáčky, zašla jsem do knihovny, obsadila jeden počítač a přes dvě hodiny jsem tam překládala. Četla jsem povídku od Selmy Lagelöf. Ne, že by to bylo tak obtížné, ale bylo to celkem dlouhé, dost mě to unavilo. Chtěla jsem si vyhledat všechna neznámá slovíčka, takže to dalo docela práci. Od tří jsem měla švédštinu, povídali jsme si o tom, čím jsme chtěli být, když jsme byli malí. Seděla jsem v lavici s jedním Francouzem a s Němcem. Vyprávěli jsme si taky, co jsme dnes dělali, Eva se mě ptala, jestli je pro mě těžší nemčina, nebo švédština. Většina lidí říká, že němčina je pro ně těžší. Pro mě je to ale naopak. Němčinu se už učím deset let, kdežto švédštinu jen necelé dva roky. Švédština je pro mě tedy dosud velké neznámo.
        Mé (ne)znalosti švédštiny se projevily i dneska. Jenže to už bylo na dost vysoké úrovni, kterou zvládají výborně asi jen Švédi. Překládání. Měli jsme za úkol přeložit text ze švédštiny do němčiny. Když jsem si ho přečetla, nerozuměla jsem spoustě slovíček. Ani mé spolužačky z německy mluvících zemí v tom ale neměly tak jasno. Naše lektorka prý do příště zjistí, jestli budu moci u zkoušky používat švédsko-český slovník. Kéž by. Jinak mám fakt mizivou šanci to dát. Další hodinu jsme měli jazykovědu, to mě naprosto dorazilo. Byl nám předložen jeden text v Mittelhochdeutsch, pak jeho současný překlad do angličtiny. A úkolem bylo porovnávat změny hlásek a stavby vět právě v němčině, angličtině, ale hlavně i vě švédštině. Měla jsem v tom dost zmatek. Poté, co jsem položila asi tři dotazy, se mi trochu rozsvítilo. Je neuvěřitelné, jak jsou si tyto tři jazyky podobné. U některých slov jsem samozřejmě nevěděla švédské znění, Němka mi navrhla, abych to srovnala tedy s češtinou, jenže to fakt opravdu nejde... čeština patří přeci do úplně jiné skupiny jazyků.
         Konec školy. Odpoledne jsem se byla podívat na kolo. To s těmi zatočenými řídítky. První pokus byl dost nejistý, ale pak to celkem šlo. Myslím, že bych si na to časem i zvykla. Ten kluk mi slíbil, že mi dá výš sedlo i řídítka. A pak se ještě zkusím projet a rozmyslím se. Blatníky i odrazky to má, pneumatiky jsou dost zachovalé. Tak nevím, ale zatím se mi celkem líbí. Nezvyk je jen to, že mám ruce celkem dost u sebe, když jedu.
       Když jsem dorazila na kolej, snědla jsem kus čokolády (musím si ji ale šetřit, jenže je to dost těžké hlídat se a nevzít si), půjčila si permici od Michaela a vyrazila na plavání. Jéé, to byla paráda. Úžasně jsem si zaplavala v poloprázdném bazénu, voda byla dost teplá, zima vůbec. Plavala jsem asi hodinu a půl, dala jsem i svých 21 bazénů bez přestávky. Taky jsem si párkrát skočila. Bazén tu má  25 metrů, je hodně osvícený, překvpailo mě, že tam není plavčík. Člověk musí dávat sám na sebe pozor- to hlásí cedule u bazénu. Překvapilo mě, že tam bylo tak málo lidí, v tuhle dobu se určitě v Praze tísní spousta plavců třeba v Radlicích... a myslím, že v Brně je o plavání taky dost velký zájem. Chápu ale, že ceny se nedají srovnat. Je vidět, že do IKSU chodí lidi z bohatších vrstev. Skoro každý tu má supemoderní úbor na cvičení, kdežto já jsem spíš zvyklá na vytahaná trička a tepláky :) Po plavání a celodenním chození jsem byla dost unavená, využila jsem chvíle, kdy bylo místo ve vířivce a vlezla tam. Krásně teplá voda, bublinky.. co víc si přát. Bylo mi fakt nádherně. Připadala jsem si po plavání jak znovuzrozená. Určitě tam ještě zajdu.
        Z noci na dnešek tu napadlo tak 40 cm sněhu. Když jsem ráno šla do školy, nebylo to ještě protažené, někdo se brodil v závějích na kole, ale přibylo hodně chodců. Během dopoledne se podařilo rolbám všechny cesty zprůjezdnit, takže tu zas všichni můžou drandit na kole. Tady je pár fotek z dneška, bohužel jsem si ráno nevzala foťák, tak mám pro vás tu "průjezdnější variantu".

sněhové duny

Kam s ním?

 Bylo nebylo.. za devatero horami stála moje univerzita ;)

I auta potřebují pravidelný přísun energie.. jinak zamrznou.

Kolbäcksvägen a v pozadi Ålidhem, kam jsem si šla vyzkoušet kolo.

ulička v Ålidhemu..