Miluju procházky krátké i dlouhé :)

Hej hej,
      tak nevím, jestli mám být ráda, či nerada, ale dozvěděla jsem se, že se páteční zkouška z další části jazykovědy přesouvá až na 30. března. Nemusím se tedy teď tak stresovat, mám víc času, ale zároveň se obávám, že pak to bude ještě těžší a horší. Raději bych to měla už za sebou. Nu ale nezáleží to na mně, rozhoduje o tom nějkdo jiný, tak budiž. Mimochodem ta zkouška bude trvat šest hodin!!! To abych si tam vzala večeři..
       Aspoň se teď můžu pustit do čtení švédských knížek, pak dočtu jednu českou a dnes jsem si půjčila v knihovně taky povinnou četbu Die Judenbuche. Je to takové to malé žluté vydání, každý z profesorů ty knížky i u nás nosil do hodiny, lidi z germanistiky určitě ví, o čem mluvím :) V prváku mi dělalo problémy se něčím takovým prokousat, ale teď.. světe, div se, mi to jde jedna radost. Nerozumím sice všemu, ale už se nesnažím všechna slovíčka otrocky překládat. Důležité pochopit kontext, občas něco odvodit, či domyslet.. Na hodinách se mi nepřesnosti ujasní a je to paráda. Jsem ráda, že tu máme tolik povinné četby. Asi jsem nikdy dohromady tolik knížek v němčině za tak krátký čas snad nepřečetla. Vůbec tu hodně čtu. Dívám se do svého čtenářského deníku a už tu mám přečteno osm knih. A k tomu mám teď dvě rozečtené. Dneska jsem si zas užívala hodin literatury, oproti jazykovědě jedna báseň... O :-) Až budu psát ve třeťáku bakalářku, už vím na co se zaměřit a čemu se raději obloukem vyhnout!
      Hned ráno jsem zaspala, takže vrácení běžek a bot jsem musela nechat na jindy. Přitom jsem si budíka učitě nařizovala. Nechápu, jak se mohl vypnout. V budově Universum jsem udělala takový malý velký nákup. Některých z vás se taky dotkne. Dneska tu byl opět jarní den, sníh tál, sluníčko pražilo a spousta studentů se opalovala na lavičkách.
      O předstávce během švédštiny jsem se bavila s Evou. Byly jsme ve třídě samy, a tak jsme si povídaly naší řečí. Eva chtěla vědět, jak se učím švédštinu v Brně, a tak jsem to porovnávala  s tou tady ve Švédsku.. Vyprávěla jsem jí, že máme v Brně švédské písně a že mě moc bavily. To tady bohužel není. Eva říkala, že by tu chtěla jen léto, že zimu nemá ráda, ale že to tady musí vydržet..do Švédska se přestěhovala kvůli svému příteli. Když jede domů, tak taky cítí, že švédštinu zapomíná a že jí chvíli vždycky trvá se do toho dostat.. navzdory tomu, že mluví švédsky se svým přítelem, který je Švéd. Říkala jsem jí, že toho se právě bojím, až přijedu, budou prázdniny. Takže si musím najít v Praze(či Brně) někoho, s kým bych konverzovala. A taky to chce číst švédské knížky. Snad se mi to povede.
      Domů jsem šla společně s Michaelem, potkali jsme se na chodbě. Radil  mi, kde najít pumpičku na kolo. Je nemocný, já se ale dopuju vitamíny a taky občas domácí slivovicí, tak doufám, že se mi to vyhne. Jo a paty už se mi hojí, bylo by lepší, kdybych nemusela nosit uzavřenou obuv, ale v tom sněhu to bohužel nejde ;)
       Včera jsem pracovala na prezentaci, dočítala jedno drama a vyšla jen asi na patnáctiminutovou procházku. Právě včas, abych stihla poslední sluneční paprsky. Sluníčko brzy zapadlo a mně začla být trochu zima. Udělala jsem pár fotek z bezprostředního okolí našich kolejí.

švédský strašák..(?)

 

 Netuším, co by to mohlo být.. nějaký byteček pro ptáky? V okolí je několik jazykových a speciálních škol, asi to postavily nějaké děti. Vlastně skoro pořád nám tu běhají pod okny děti.

 Cesta do neznáma..

Hádejte, které okno je moje..