Rozhodování

              Konečně mám zas čas na psaní. Momentálně prožívám trable s převodem peněz na účet do Tallinnu. Dneska jsem navštívila tři banky a ani v jedné mi nedokázali pomoci. V jedné (asi menší) bance mě poslali ke konkurenci, která má prý více služeb, v takzvané Nordea jsem ale taky nepochodila, prý ať jdu do SwedBank, budu mít převod peněz bez poplatků. Jenže ani ve SwedBank nejde poslat peníze z účtu na účet z cizí banky. Prý jedině, kdybych vybrala v hotovosti z bankomatu. Tak jsem to šla udělat, vrátila se zpátky dovniř. Když ale zjistili, že potřebuju peníze poslat do estonské Swedbank, byl to zas problém. Švédská Swedbank a estonská SwedBank nejsou prý vzájemně propojeny. Dost mě to překvapilo, myslela jsem, že když mají stejný název, že to musí jít. Nezbývalo mi nic jiného než se vrátit s nepořízenou a nechtěným cashem zpátky na univerzitu. Tam jsem rozeslala maily do té cestovní kanceláře, která sídlí v tom Estonsku. Bohužel to chtějí zaplatit předem, jiná cesta neexistuje. Co budu dělat teď? V hlavě jsem měla zase zmatek.
          Večer jsem se svěřila s tímto problémem Michaelovi. Ten mě zas od toho výletu odrazuje, prý abych jela s ním a kdo ví kým v červnu na vlastní pěst, že to bude levnější. Jenže já bych chtěla do Laponska v zimě, a pak taky budu v jistotě, že mám ubytování a dopravu zajištěnou..a bude nás tam daleko víc, budu moci poznat víc lidí a už vím o jedné Němce, která tam taky jede. Večer se mi ozval Anders, prý jestli je vše v pořádku? Jak jsem na ně mohla jen zapomenout? Mí andělé se ozvali jako na zavolanou. Naštěstí mně snad zítra pomůžou s převodem těch peněz. Obdivuju Anderse, jak to může všechno stíhat. Ráno si jde zasportovat, pak mě.. a v 15 hodin odpoledne už letí do Bergenu do Norska. Prý tam pomáhá dětem a mládeži a určuje jejich diagnózu, povoláním je totiž dětský psycholog. Tuhle věc snad budu mít vyřešenou, těším se, až to budu mít vyřízené.
        
       Ve škole to byla včera a dnes kupodivu nuda. Myslím tedy na německých hodinách. Měli jsme jen a jen jazykovědu. Nebaví mě rozebírat jak se kdy jaká hláska přeměňovala apod. . A pak taky x pojmů, z nichž některé ani nemůžu najít ve slovníku. Myslím, že jsme  část téhle látky brali v češtně ve fonetice. Těžké je taky dávat švédské příklady, doufám, že tohle mi prominou. Má švédština ještě zdaleka není na tak velké úrovni. Včera jsem byla na němčině dosti mimo. Jednak ta lektorka mluví pořád dost rychle.. I když jsem jí na první hodině řekla, aby trochu zpomalila.. jedna jsem předtím nikdy neslyšela o švédském královi, nic nevím, jak tady vládne, je populární, jaké má pravomoce apod. . A to jsme právě včera probírali, porovnávali to se SRN, poslouchali dva rozhovory-se švédským králem a německým prezidentem. Tomu králi jsem fakt skoro vůbec nerozuměla, jen dílčí slovíčka. Dozvěděla jsem se toho spoustu nového, ale pokaždé, když jsem měla něco sama říct, tak to dost nešlo. Večer jsem si dodatečně dohledala ty informace na Wikipedii, a pak jsem ještě vice prozřela.
           Včera jsem se naučila skenovat a dneska tisknout. Potkala jsem Ryu v knihovně a ten mě naučil, jak se tiskne z internetu. Je to dost složité, úplně jiný systém než na MU, musí se koupit speciální karta pro tisk. Ty peníze jsem ale obětovala, myslím, že tisknout budu často. Pořád se to víc vyplatí než si kupovat celou učebnici. Ryu byl fakt moc ochotný, potkali jsme i Suinu. Ta je prý teď strašně zaneprázdněná, protože si vyřizuje magisterské studium (v Číně?) . Snad se uvidíme v neděli na Snow creation, nebo v pondělí na beach voleballu. Klidně bych šla i na ten voleyball, i když ho nesnáším.. Chtěla bych být svým budy lidem nablízku. Jenže si myslím, že to je zas na kartu IKSU. A tu já samozřejmě nemám. Tady by si člověk musel zařídit stovky karet, aby se všude dostal. Ještě že na Masarykově univerzitě všechno funguje na ISICa.
            Co je ještě nového? Dneska jsem se bavila při vaření večeře s jednou dívkou z Ugandy. Prý je tu už osm let. Domů se podívala zatím jen jednou. Taky je pěkně nabalená svetrama. Říkala mi, jaké je jejich typické jídlo. Prý sladké brambory, ovoce podobné banánu a rýže. Tady v Umea studuje fyzioterapii.
              Jednu příjemnou zprávu mám..chci si pořídit běžky. A už mám dokonce i s kým na ně vyrazit. Ozval se mi jeden Čech, co tu asi už déle žije.. a taky nějaká parta Švédů prý pořádá výlety na běžkách. Internetu vděčím za spoustu skvělých lidí kolem sebe. Jsem ráda, že existuje.
              Taky jsem měla  dneska zas švédštinu. Moc mě to tu baví, myslím, že se toho naučím daleko víc než u nás. Máme ji dvakrát týdně dvě hodiny v jednom kuse. Na chodbě jsem se bavila s lektorkou Evou, to byla zvláštní konverzace.. nejdřív švédsky, pak anglicky a nakonec slovensky a česky. A jak jsme tak mluvily a kolem nás proudily davy studentů, najendou se k nám otočila jedna dívka a začala mluvit taktéž česky. Další Čech, na kterého jsem tu narazila. Prý tu studuje už druhým rokem. Nic víc jsem se od ní nedozvěděla, šli jsme do třídy na výuku. Vedle mě si sedla jedna Číňanka, trochu výstřední, zvláštně se obléká i reaguje na různé podněty. Je mi sympatická, vzájemně jsme si pomáhaly při překládní slovíček. Když jsme se loučily, řekly jsme si: „Vi ses på tisdag.”


Mám pro vás sluneční fotky. Abyste věděli, že i tady taky občas vykoukne sluníčko. Většinou ale tak maximálně na hodinu.

 

Kdo by se posadil?

Humanisthuset - budova, ve které sídlí oddělení cizích jazyků a ve které se učím

 

Tahle fotka je z dneška, moc se mi líbí :) Nevím, co to kdo vyrobil za nápis na tom jezírku, ale muselo to dát velkou práci nesplést se a nešlápnout kolem.