To je pech!

Nazdar!
      Tak si musím postěžovat, jak mně to dneska všechno nevychází. V infocentru, kde jsem se chtěla zeptat  na spoustu věcí, mi zavřeli před nosem-měli jen do tří. A tak jsem se šla přesvědčit o další nemilé věci- totiž že Västerbottens Museum je zavřené! Ano, tak dlouho jsem plánovala tam jít, až mi ho zavřeli. Na internetu jsem té zprávě nechtěla uvěřit, a tak jsem se byla přesvědčit na vlastní oči. Od druhého dubna 2012 do jara 2013 tam bude probíhat přestavba. Že to taky na těch stránkách nezveřejnili s předstihem.. Fakt mě to mrzí. Část muzea bude snad otevřena již od šestého června, ale kdo ví.. :-(
        Projela jsem celý areál a všimla si venkovní "výstavy"- je to spíš takový skanzen. Ještě nikdy jsem tam nebyla. Skanzen bude otevřený až od osmnáctého června, ale kolem baráčků se člověk může procházet pořád. Došla jsem až nakonec, přečetla jsem si pár popisků k jednotlivým domkům, taky jsem viděla další starý mlýn. Zase by se mi hodil ten foťák.. Prošla jsem lesem, byl to zázrak tak rychle se ocitnout mimo ruch centra. Objevila jsem další neznámou čtvrť, domečky tam měly pěknou velikonoční výzdobu, malé záclonky.. líbilo se mi tudy projíždět.
         Ve škole jsem taky byla dost překvapená. Nebo spíš jsem spoustu věcí nechápala. Původně jsem si totiž myslela, že máme psát seminárku jednu a rozebrat ji z jazykovědného i z literárního hlediska. A že máme psát o jednom díle. Jenže ne, seminárky to budou dvě a jen jedna se bude vztahovat na knížku. Jazykovědnou práci budeme muset nejdříve zpracovat empiricky, a pak až pomocí sekundární literatury jaksi rozebrat. Jenže tohle mi trvalo pochopit strašně dlouho. Ale myslím, že to není úplně tak moje vina. Ta lektorka mluvila jen na Filippu, říkala jen "du", tak jsem ani moc neposlouchala, protože jsem si myslela, že to, co říká, pro mě neplatí. Až dost pozdě jsem jí skočila do řeči a zeptala se, jestli to mám dělat taky tak. Dále byl problém, než obě dvě lektorky pochopily, že chci udělat práci, kterou bych mohla použít jak u nich, tak v Čechách. Samozřejmě, že bych za ni(celkově za ten předmět) dostala jen jedny kredity. Jenže  tohle než zase pochopily ony, to bylo něco.. prý že by to byl samoplagiát či co.? .. kdybych získala kredity ze Švédska a ještě k tomu z Česka. K čemu by mi kredity odsud byly? Pro mě je důležité, aby mi to uznali v Čechách. Nakonec mi porozuměly a shodly se na tom, že to půjde. Uff. Aspoň něco. Ta jazykovědná seminárka je děs, vůbec nevím, co si mám vybrat za téma, měla jsem keine Ahnung, ale učitelka mě pořád do něčeho tlačila.. Jenže já jsem se neuměla hned tak rozhodnout, fakt si to chci ještě promyslet. Na druhou stranu času je málo, do 21. týdne musím mít seminárky obě napsané!!!
             Co mě poslední dny strašně nadchlo, je knížka Zpráva o cestě na severní pól. Hltám příběh Miroslava Jakeše a Petra Horkého, fandím jim. Zároveň si hledám na mapě místa, kudy se vydali, pak také informace o polárnících a o obou pólech. Je zvláštní, že Amundsen proslul jako první člověk na jižním pólu, kdežto prvního člověka na severním pólu nikdo moc nezná. Dokonce Petr Horký pochybuje, že to byl Robert Edwin Peary. Prý o tom vykládal spoustu nesmyslných, nemožných věcí.
              Tak to je vše, Velikonoce přede mnou, v plánu toho moc nemám, zítra návštěva Anderse a Gunilly, a v pondělí snad výlet do Nordmalingu. Na to se těším. Možná půjdu plavat, snad mi Michael půjčí svoji kartu. Mějte se a užívejte si jaro, doufám, že je u vás tepleji než tady u nás.