čtvrtek 16. února 2012

Přituhuje

Ahój,
       koukám, že sem píšu čím dál tím později. Moc mě ale těší, že si s vámi můžu psát takhle po večerech přes skype a icq. Už potřetí jsem teď odběhla do nejspodnějšího šuplíku utrhnout si čtvereček čokolády. Už ne! Když ono je to tak dobré, ale musím MUSÍM šetřit. Aby mi něco zbylo na zítřek a na další dny (týdny?).
       Teď večer jsem si uvařila velký hrnec těstovin a dala jsem si na ně pesto a kečup. Chutnalo to dobře. Taky jsem vařila puding. A to mě dost vytočilo. Míchala jsem ho snad přes půl hodiny, ale pořád ne a ne to zkoustnout. I když jsem ho tam nasypala víc, prostě to nešlo. No dobře, přístě dám na máminy rady a nasypu tam celý pytlík. Jenže když to jsou čtyři porce, kdo by to pak jedl. Je vidět, že ale matematika v tomto případě nefunguje. Čtvrtina pudinku s půlkou lžíce cukru a necelým čtvrt litrem mléka se fakt nedá uvařit do tužší podoby. Ve škole jsem si koupila bagetu, byla výborná, s vajíčkovou pomazánkou, ale stála 30 SEK. Raději to ani nepřepočítávám. Prý je to ale ještě dost laciné na Švédsko.
         Dnes jsem měla od půl deváté jazykovědu, a pak hned jazyková cvičení. Lidi, ta jazykověda mě tak nebaví. Nejhorší je, že příští pátek z ní budu dělat zkoušku. Jak já jen tohle zvládnu.... Mám tu dvoje skripta, tak se do toho hned zítra pustím. Raději bych si četla švédské knížky, ale musím dělat tuhle děsnou činnost. Na jazyková cvičení jsme měli tu samou letorku, dívali jsme se na reportáž z německých zpráv, pak následovala debata na téma "Wachstum" (vzrůst, růst..). Růst spotřeby energie, různých zdrojů.. apod.. bylo to dost ekonomicky zaměřené, občas jsem neměla nápad, nebo jsem nerozuměla otázce. Někdy jsem ani nevěděla, že jsem tázána.. až když se na mě všichni (tři) začli dívat. No docela hrůza. Ekonomické debaty nejsou nic pro mě v češtině.. natožpak v němčině. Ufff.
        Během polední pauzy jsem se setkala s Čechem Kubou. Studuje tu na zemědělské univerzitě, která má hlavní sídlo v Uppsale. Hned jak jsem vešla do jejich budovy, ucítila jsem silný zápach lesa a zvířat. Tady se fakt jejich obor nezapře. Kuba mi daroval zámek na kolo, který měl navíc. Chvíli jsme si povídali, prý se tu baví se Švédy jedině anglicky, švédsky narozdíl od Miloše neumí. Divil se, že tu mluvím i švédsky. Omrzlina se mu už hojí, takže snad bude moci brzy jít na běžky. Je to sympatický kluk.
        Odpoledne jsme na švédštině brali časy. Je to podobné jako v angličtině. Stejně nepochopitelné. Zvláštní, že to dělalo potíže i lidem z Kanady a z Austrálie. Vždyť je angličtina jejich mateřský jazyk. Jsem ráda, že aspoň v němčině to nemá tak přísná pravidla, kdy použít perfekt a kdy preteritum. Na švédštině jsem tentokrát byla ve skupině s Maďarkou Bogi a Němkou Tanjou. Venku se strhla velká fujavice, když jsem šla na kolej, tak se to ale trochu utišilo. Původně jsem byla domluvená s jednou Němkou a jejím přítelem, že půjdeme na běžky. Ale kvůli počasí t nebylo možné. Na sraz jsem ale šla, naštěstí to bylo blízko. Pro jistotu jsem vzala s sebou i ty běžky. Jenže oni nikde. A číslo na mobil jsem na ně neměla. Chvíli jsem počkala a vydala se zpátky. Vítr už zavál moje stopy. Obula jsem si běžky a těch 200 metrů ke koleji jsem dojela na běžkách. Musím říct, že i těch 200 metrů byl pro mě zážitek. Kéž by bylo příští týden hezky, abych mohla aspoň jednou vyrazit. Jinak se budu muset ale hodně učit.
              Zapomněla jsem vám napsat, že v úterý večer jsem se účastnila Movie night. Přišla jsem trochu pozdě. Film Pan´s Labyrinth se mi celkem líbil, i když byl dost krutý a občas pesimistický a krvavý. I konec byl takový zvláštní.. dvojí- v našem světě to skončilo špatně, malá holčička, která plní faunovy úkoly, umírá.. v tom jiném světě se ale stává královnou a příběh končí dobře.
             Poslední novinka: včera jsem viděla polární záři. Poprvé jsem si tím mohla být stoprocentně jistá. Michal a Kuba mě na ni ten večer upozornili. Ani jsem nemusela jít tak daleko, stačilo kousek za silnici. Byl to takový zelený pruh na obloze, trvalo to ale jen chvíli, pak najednou zmizela. Nebylo úplně ideální počasí, ale přesto se toho večera párkrát ukázala a já měla možnost ji spatřit. Vy fotit to aboslutně nešlo, na to ta záře byla dost slabá.. třeba se mi to podaří v tom Laponsku.

Dobrou noc, či pěkné ráno.


Ta má stopa není na fotce moc patrná, ale ve skutečnosti byla vidět z veliké dálky.
   

3 komentáře:

  1. Tvé jazykové znalosti obdivuji, i když ty máš pocit, že ti to třeba nejde...pro mě jsi úžasná. Já bych tu odvahu tam jet neměla.

    OdpovědětVymazat
  2. A ekonomickýma debatama na mě nechoď :D. Na obchodce toho mám plné zuby. A politiky to samé.
    Faunův labyrint? Na ten jsem se nedávno dívala s přítelem a kamarádkou a nakonec jsem se otočila, dala si sluchátka do uší a už jsem to nechtěla vidět, jak je to nechutné :D. Ale záchvat smíchu jsme měli z té příšerky s očima na rukou, občas se tak pozdravíme :D.
    Chtěla bych polární záři taky vidět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se ten film celkem líbil.. ta myšlenka, ale bylo to dost krvavé a morbidní. Fuj.

      Vymazat