středa 18. dubna 2012

Od rána až do večera ve škole

Čaute,
   tak se nám to blíží, už jen jednou se vyspím a pojedu do Stockholmu. Jupí! Nechápu, jak někoho může balení otravovat, já se naopak začnu při přípravách na cesty ještě víc těšit. Jak se máte? Jaké je počasí tam u vás? Tady to vypadá jako ve sněhovém království, teď ke konci dne vysvitlo i sluníčko a když jsem si vařila polévku, musela jsem se chvíli pozastavit nad těmi paprsky, co prosvítaly mezi kmeny stromů. Ty obrovské haldy na parkovištích mě ale dnes šokovaly, tohle jen tak rychle neroztaje..
       Dneska jsem psala test ze syntaxe. Už jsem naštěstí věděla, že musím jít do speciální budovy, která je mimo školní areál. Takže jsem dokonce přišla včas :-) Opět se mnou psala písemku spousta dalších lidí. Test mi připadal tak středně těžký, nevím, netroufám si ani říkat, jaký pocit z toho mám. Jen mi připadalo, že se ptali hlavně na různé texty, měli jsme přetvořit věty a souvětí, atributy a zpodstatnělá jména. Nebylo tam zas tolik faktických otázek, které vyžadují nabiflování se nazpaměť. Člověk ale musel vědět všechny názvy pro větné členy, druhy vět apod. v němčině. Nu uvidím, jak jsem to zvládla. Po testu jsem si šla sníst oběd, pak jsem se usadila na měkkou sedačku v knihovně, otevřela notebook, napsala pár zpráv a stáhla si film The Butterfly Circus. Asi po dvou hodinách jsem se přesunula ke stolku, tam jsem ještě doladila svou prezentaci na Schweden im Blickpunkt. Našla jsem ještě chvíli, abych si snědla zvláštní čokoládový zákusek z Coopu. Chutnal mi ten krém, který byl nahoře. Mňam. Pak jsem šla na výuku, bylo nás tam asi deset, já jediná z neněmecky mluvící země. Snad se jim má prezentace o Wilhelmu Mobergovi líbila. Jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tohoto autora. Dokonce i ukázka ve skriptech se mi četla dobře. Švédští vystěhovalci, to bylo hlavní téma. Asi před sto padesáti lety byl ve Švédsku velký hladomor, nedařilo se nic vypěstovat, spousta lidí umírala na hladomor. A nebo na to, že se po několika měsících "normálně najedli". Třeba děti neměly vůbec ponětí, co se může stát, když sní plnou mísu kaše, která patří celé rodině.
           Teď navečer jsem hodně skajpovala, skoro jsem ani nestihla pověsit prádlo z pračky. Teď se jdu ještě umýt, dočíst pár stránek z "Vargen" a hurá do postele. Zítra vstávám ve čtvrt na pět.

Do úterka tu nebudu, mějte se krásně, kéž bychom narazily na samé dobré lidi a společně si to pěkně užily. Stockholmu zdar!

Copak asi dělají mravenečkové...? Tehdá jsme je přistihli při tom, jak si opravovali své obydlí. Ale teď? Zřejmě jsou zase pod sněhem..


2 komentáře:

  1. Brzké vstávání ti nezávidím, ale výlet trošku jo. Měj se krásně. Myslím na Tebe.

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavé, pro mě je zase balení takové oboustranné. Na jednu stranu mě to baví a na druhou mám pořád obavy, že jsem něco zapomněla.
    Snad jsi to napsala relativně dobře, hlavní je, to zvládnout a já věřím, že ty zvládneš všechno. :D

    OdpovědětVymazat